Ve středu 27. února 2013 nepatřila budova Národní technické knihovny v pražských Dejvicích zdaleka jen vědění chtivým studentům. Obsadilo ji totiž i na pět stovek hostů Festivalu České inovace – tedy lidí, kteří cítí, že by se jedinec, tým i celá společnost měli neustále snažit posunout dopředu. Uvědomují si, že je stále co zlepšovat, a proto jsou právě oni zárukou, že vědění v Česku neustrne uspokojené svými dosavadními výsledky.
Festival, jehož druhý ročník obecně prospěšná společnost Česká inovace společně s předním producentem tuzemských odborných událostí Blue Events uspořádala jako vrchol svého celoročního snažení, byl nejen přehlídkou tuzemských inovativních nápadů z všemožných oborů a završením soutěže, kterou pro inovátory společnost pořádá. Nabídl především nepřeberné množství tipů a triků, jak s takovými nápady prorazit.
Konec špatných zpráv aneb inovace nejsou pro sólisty
Letos jednotlivci, výzkumné týmy, podnikatelé i úřady přihlásili do soutěže Česká inovace 2012 rekordních sto deset projektů - od drobných „zlepšováků“ pro každodenní život až po vysoce sofistikované inovativní technologie. Tato skutečnost je sama o sobě dobrou zprávou pro všechny, kteří se neradi utápějí v pocitech všeobecné deziluze, které nynějšímu světu vládnou. „Jedna ku sedmnácti, to je poměr dobrých a špatných zpráv, které nás obklopují,“ konstatoval smutný fakt současné doby David Vrba, generální ředitel 3M Česko a předseda správní rady České inovace v úvodu festivalového programu. Jedním z cílů letošního Festivalu proto bylo pokusit se vládu špatné nálady zlomit, alespoň na inovátorském poli, a povzbudit a popostrčit lidi s nápadem k další práci.
„My v Česku žijeme v bludném kruhu – máme velmi dobré nápady, ale pokulháváme v jejich realizaci,“ popsal slabiny tuzemských inovátorů Karel Havlíček, generální ředitel SINDAT a předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, který na Festival přijel rovnou z největšího setkání inovátorů na světě v Moskvě. Jednou z nejdůležitějších věcí, kterou si musí Češi uvědomit, aby mohly jejich nápady růst, je podle něj nutnost vzájemné spolupráce. „Žádnou inovaci neuděláte jako one man či woman show,“ shrnul trefně. Havlíček také upozornil na stěžejní posun ve vnímání hodnot společnosti 21. století oproti století minulému. „Prioritou už není transfer financí, ale transfer znalostí. Centrum dění se přesunulo z Wall Street do Silicon Valley,“ dodal.
Že vůle zlepšovat není cizí ani finančnímu sektoru, potvrdil Jan Lamser, člen představenstva ČSOB zodpovědný za značku Era. „Volání inovací je silné, i banky začínají cítit, že jsou důležité a potřebné. A to je moje dnešní dobrá zpráva – i ony začínají brát inovace vážně,“ prohlásil Lamser. Upozornil rovněž na důležitost řeči pro vytváření kreativního prostředí – bankovní a korporátní slang například podle jeho slov obecně kreativitě příliš nepřeje.
Tři pilíře úspěchu: víra v nápad, zpětná vazba a motivovaný tým
Během celého programu mohli návštěvníci Festivalu čerpat inspiraci pro prosazení svého nápadu z podnikatelských příběhů úspěšných manažerů z nejrůznějších odvětví. Miroslav Hofman, spoluzakladatel a předseda představenstva 2N Telekomunikace, ve své prezentaci názorně ukázal, jak se z garážové firmy na výrobu mixážních pultů v pražské Michli může stát světově proslulý výrobce elektrotechniky. Po vzoru Tomáše Bati a jeho věhlasného kufříku s botami přivezl i on na ukázku svůj první produkt. „Jak říkal Baťa: musíte milovat svůj výrobek. Inovace nejsou technologie, ale stav mysli – když nemáte žádnou představu nebo sen, nemůže se nic stát,“ popsal svůj životní postoj Hofman. „Podnikání je tvorba hodnot. Mně by úplně stačilo, kdyby se tady po dnešku někdo rozhodl založit nový Google – ten má tržby větší než naše HDP a pomohli bychom si víc než volbou prezidenta,“ dodal s narážkou na aktuální společenské téma jeden z nejcharismatičtějších řečníků Festivalu.
Myšlenka, že základem úspěchu je víra ve vlastní nápad, koneckonců zazněla během celého dne hned několikrát. „Člověk musí být se svým nápadem v harmonii, jinak se nedá prodat dál,“ řekl například Petr Rokůsek, zakladatel a majitel Nano Energies, ve svém příspěvku při dopolední panelové diskusi s názvem Žít inovace. Víra v nápad, ve vlastní schopnosti a ve svůj výrobek očividně není jen prázdné klišé, ale skutečný pilíř potřebný pro start podnikání či kariéry.
Vnímaví hosté Festivalu mohli zaznamenat, že se přednášející shodují ještě na dalších dvou stěžejních pilířích, které jsou podle nich zárukou úspěchu. Vedle víry v nápad stavěli ještě motivaci spolupracovníků a nutnost zpětné vazby. Ta je důležitá zejména v začátcích. „Klíčovou osobou je člověk, který je vedle vás - je jedno, jestli je to kamarád v hospodě nebo někdo z rodiny. Nápad se prostě musí vložit do slov. Čím dřív se z vás inovace dostane, tím líp. Pokud dostanete pozitivní zpětnou vazbu, prostě začnete,“ podělil se o svou zkušenost z počátků kariéry Tomáš Formánek z firmy Logio.
Na to už pak plynule navazuje třetí pilíř, a sice výběr a motivace spolupracovníků. „Když máte kvalitní lidi, nedá se úspěchu zabránit,“ řekla s úsměvem HR manažerka firmy 2N Monika Rousová. Podle Tomáše Formánka je pak důležité vzbudit v týmu nadšení pro společnou věc. „Motivace nejsou peníze, ale možnost dělat na něčem velkém, člověk si na to sám sáhne a vy s ním sdílíte příběh. Každý podnikatel by měl být designérem budoucnosti – nabídnout zaměstnancům vizi, udělat z nich vnitřní podnikatele, nechat je přerůst sebe samotného,“ nastínil svůj pohled.
O svou originální strategii, jak motivovat zaměstnance, se s posluchači podělil i Petr Rokůsek. „Je důležité v lidech probudit umělce, dostanou obrovskou energii, pak už není cesta zpět, je to nastavení nového směru,“ konstatoval.
Dalším klíčem k úspěchu je podle jednatele firmy Innova Medical Jiřího Dostala nepodlehnout při plnění snu představě, že na něm královsky zbohatnete. „Dovolte si luxus nula procent očekávání, v každé firmě je vždy prostor dát peníze na nápady smyslné i nesmyslné," podělil se Dostal o svou myšlenku.
Od řízku k nanotechnologiím
To, že inovovat se dá skutečně v každém oboru, potvrzovala i pestrá škála řečníků z rozličných sfér. Jak je to s inovacemi v oblasti gastronomie, posluchačům přiblížil nejvýznamnější český šéfkuchař a držitel Michelinské hvězdy z hotelu Radison Blue Alcron Roman Paulus. Jako šéf kuchyně má oproti podnikatelům v jiných oborech jednu velkou výhodu - když lidem novinka nechutná, okamžitě se to dozví. „Máme jednoduchou práci díky okamžité zpětné vazbě na nové pokrmy. Málokdy tak zavedeme něco, co nefunguje,“ pochvaloval si Paulus. Jeho úspěch tkví v tom, že nejenže vymýšlí nové pokrmy, ale rovněž postupy, jak „stará“ jídla udělat lépe. „Inovace je vrátit se úplně na začátek. V gastronomii jsme pořád inovovali, až jsme se po dvaceti letech vrátili k tomu, co na začátku. Ale už jsme do toho mohli zapojit svoje vědomosti a zkušenosti. Stejné jídlo tak nyní chutná lépe,“ dodal šéfkuchař.
A jak potom prosadit vaše vlastní řešení a obstát před konkurencí? „Hodně pomůže být nejlepší v tom, co děláte – je to taková důležitá konkurenční výhoda,“ vysvětlil Paulus posluchačům s humorem sobě vlastním.
Podle řečníků je také důležité uvědomit si, že inspirace pro nápady číhá všude. „Inovace si vás najdou samy, je jedno odkud přijdou. Mě právě nejvíc baví ta mezioborovost – třeba člověk, který podniká v oblasti nanotechnologií, se může inspirovat u pana Pauluse v kuchyni,“ shrnul kouzlo propojování jednotlivých odvětví Tomáš Formánek.
Loňští vítězové mají, co říci
Prostor pro sdílení svých zkušeností s publikem na Festivalu dostali i zástupci úspěšných projektů prvního ročníku soutěže Česká inovace, což hosté hodnotili velice kladně. Z této novinky se ostatně organizátoři rozhodli udělat tradici a příští rok tak řady řečníků s jistotou rozšíří i letošní top inovátoři. Loňský absolutní vítěz soutěže Miloš Filip ze společnosti Prefa Kompozity posluchačům přiblížil unikátní projekt Technické školky, jehož je spoluautorem, a který loni hosty Festivalu oslovil nejvíce. „Děti si díky našemu projektu uvědomí, že práce rukama není nic špatného, a když se to spojí s hlavou, je to vůbec nejlepší,“ popsal smysl projektu, který se zaměřuje na rozvoj technických znalostí a dovedností u předškolních dětí Filip. Investovat do budoucích generací se podle něj rozhodně vyplatí. Koneckonců jak sám tvrdí: „Jak nám příští generace ustelou, tak si lehneme.“
Tímto mottem se nicméně řídí i pořadatelé Festivalu – proto se letos rozhodli umožnit absolvovat tuto jedinečnou "nalévárnu" inovačních tipů a rad také většímu počtu studentů. Vybraných 120 vysokoškoláků z celého Česka tak na základě doporučení od svých kantorů získalo vstup na tuto inspirací nabitou akci zdarma. V moderním prostředí Národní technické knihovny se tak mísily všechny generace, což také umocňovalo uvolněný a neformální charakter celého Festivalu.
Bohatý program i tento specifický charakter akce přilákali na Festival nečekaně vysoký počet zájemců. Organizátorům se sice podařilo na poslední chvíli vybavit hlavní prostory telemostem, aby umožnili sledovat program více divákům. I tak se však bohužel nevyhnuli nemilé nutnosti odmítnout z kapacitních důvodů několik desítek zájemců. Opět se tedy potvrdilo, že lidí s nápady a vůlí měnit věci k lepšímu je v Česku opravdu hodně.
Z reakcí hostů Festivalu bylo rovněž patrné, že nic není pro člověka tak inspirativní, jako příběhy lidí, kteří něco dokázali. Příspěvky řečníků měli u posluchačů velký úspěch a to nejen v hlavním Ballingově sále, ale i v Galerii, kde mohli zájemci díky propojení telemostem sledovat úvodní Power panel a následnou panelovou diskusi Žít inovace a přímo reagovat na dění v hlavním sále. Zdejší posluchači, kteří se již do největšího sálu v budově nevešli, byli do prezentací natolik vtaženi, že často zapomněli, že nesedí přímo před řečníky, a spontánně tleskali příspěvkům na plátně.
Začít od zákazníka a včas
Očekávání návštěvníků, kteří si na Festival přišli hlavně pro radu či impulz k rozjezdu vlastního podnikání, se dle ankety respondentů během akce naplnila zejména v odpolední části programu - na paralelních workshopech za účasti dvacítky zajímavých osobností a inovátorů. Účastníci si mohli vybrat podle potřeb svých projektů, zda si vyslechnou například tipy a triky z oblasti financování, duševního vlastnictví, prodeje nebo zda si nechají poradit, jak dostat výsledky svého výzkumu do praxe. Třeba od finančníků se tak zájemci mohli mimo jiné dozvědět, co má člověk dělat, když nosí v hlavě dle svého soudu exkluzivní nápad, zajde do banky pro úvěr, ale odejde z ní neúspěšně. V této sekci se také hojně diskutovalo o novém rozměru financování Seed Fond.
Účastníky sekce o legislativě zajímalo především jak prakticky postupovat při ochraně duševního vlastnictví a v jakém rozsahu je ochrana poskytována. „Řešili jsme i otázku, jak chránit výrobní postupy či algoritmy," uvedl Jiří Kocík z PwC Legal.
Adam Hazdra z Jihomoravského inovačního centra se v další sekci zaměřené na prodej shodl s Kateřinou Jiřinovou z pražské VŠE, že při snaze dostat nějaký výrobek či službu na trh je základem úspěchu jakýsi předběžný test zákazníků. „Začněte prodávat, ještě než bude produkt na pultech - abyste něco inovativního prodali, musíte začít mnohem dřív. Ideální je zapojit zákazníka už ve chvíli, kdy máte koncept – prototyp může řešení prodat," popsala priority Jiřinová.
Důležitost role přání a potřeb zákazníka při vzniku nápadu potvrdila i jednatelka designerské firmy Plastia Lenka Novotná, která doporučila inspirovat se známým životním heslem Steva Jobse: „Proč prostě nevyrábět věci které lidé potřebují a chtějí?"
Mimochodem během prvního ročníku Festivalu mezi řečníky zcela chyběly ženy. Velkým předsevzetím organizátorů tak bylo tuto slabinu napravit a s érou ryze pánské rétoriky skoncovat. To se nakonec podařilo a řady prezentujících tak letos ozdobily dokonce čtyři zástupkyně něžného pohlaví.
Aby nebyl festivalový program příliš sedavý, zařadili pořadatelé také jeden kreativní workshop, který probíhal „na stojáka“. Zájemci se tak měli šanci pod vedením Petra Šídla ze společnosti Direct People přiučit, jak inovativně přemýšlet, když ve skupinách zkoušeli vypracovat případové studie pro různé konkrétní produkty.
Se svým vzorem na kus řeči
Jednou z nepřehlédnutelných novinek druhého ročníku byla i tzv. Osobní zóna, díky níž si zájemci z řad hostů mohli mezi čtyřma očima přátelsky pohovořit na nejrůznější témata s více než desítkou osobností ze světa businessu a inovací. Studenti či začínající podnikatelé tak mohli získat bezprostřední zpětnou vazbu na svůj nápad od renomovaného odborníka. Nejvyhledávanějším "zónistou" byl předseda dozorčí rady společnosti RSJ a zakladatel Nadačního fondu proti korupci Karel Janeček. V jeho kukani se však debaty o podnikání rychle lámaly ve filozofování o stavu dnešní společnosti. To, že české inovátory sociální vývoj zajímá, bylo naprosto evidentní. A jelikož je nálada ve společnosti pro novátorské myšlení lidí klíčová, rozhodla se Česká inovace dát v příštím ročníku soutěže prostor i nápadům z tohoto odvětví a zavést kategorii pro projekty ryze sociálního charakteru.
Co mají společného inovace a běh na lyžích?
V paralelně probíhajícím Hyde parku České inovace se zase řečníci zamýšleli nad charakterem českých inovací, jejich hodnotou pro zakladatele či propojením inovací a technologických transferů v praxi. I v této sekci zaznělo mnoho inspirativních rad a výroků. O důležitosti charakteru prostředí pro vznik inovace se například rozhovořil Aleš Pokorný z PwC Česká republika. „Základem vytvoření správného inovativního prostředí je najít odpovídající míru chaosu – ve sterilním prostředí nic nevzniká, stejně jako v tom přehnaně novátorském,“ vysvětlil Pokorný. Doplnil také, že s inovacemi je to podobné jako s během na lyžích – i zde je nutné přestat dělat věci, které člověka neposouvají vpřed.
Svůj prostor v této sekci dostal i ředitel České inovace Roman Šiser. Podle něj je pro tuzemské inovace charakteristické praktické, chytré a důvtipné řešení. „Potenciál tady bezesporu je, ale českým inovátorům zatím chybí rétorika a podnikatelský duch – bez komercializace bohužel není inovace,“ shrnul své zkušenosti s českými nápady.
Současně byl pro zájemce ve foyer budovy knihovny připraven tzv. jarmark, kde se partnerské instituce České inovace jako třeba společnost 3M Česko, Era – obchodní značka ČSOB či PwC Česká republika dělily o své know-how s festivalovými hosty.
Cílem celé akce bylo mimo jiné také dát tuzemským inovátorům možnost navázat kontakty a získat zpětnou vazbu na svou práci. Na chodbách vyzdobených profily všech soutěžních projektů a mezi obrazovkami prezentujícími 14 finalistů soutěže se tak čile navazovaly kontakty. Pro ty stydlivější byla připravena tzv. networking box, kam mohli hosté vhodit svůj požadavek na propojení s danou osobou, která je ve veřejném seznamu účastníků akce zaujala.
A na bedně jsou…
Nabitý celodenní program neomylně směřoval k slavnostnímu vyvrcholení v podobě večerního vyhlášení vítězů soutěže Česká inovace 2012, které proběhlo v netradičních prostorách atria jedné z nejvýznamnějších českých staveb posledních desetiletí, a moderace se opět ujala Daniela Písařovicová z České televize. „Od loňska jsme zaznamenali nejen nárůst v kvantitě přihlášených projektů, ale především v jejich kvalitě, což je velice potěšitelné. Co se týče rozsahu inovací, nejednalo se zdaleka pouze o technické vychytávky, ale dostali jsme se až k organizačním inovacím jako je třeba inovativní využití zákona. Je znát, že už se inovace přeci jen dostává lidem pod kůži a to je také hlavním smyslem aktivity České inovace,“ uvedl večerní program předseda hlavní odborné poroty soutěže a vedoucího katedry kybernetiky ČVUT v Praze Vladimír Mařík. Neodpustil si také jednu rada inovátorům do dalších let.
„Jestli bych něco doporučil příštím soutěžícím, tak je to soustředit se více na realističnost business plánů a na to jak, by mohla inovace přinést peníze zpět,“ dodal Mařík.
Na pódiu se postupně vystřídali jak výherci technologických cen, tak vítězové všech pěti soutěžních kategorií. Z těch na závěr sami účastníci vyhlášení zvolili absolutního vítěze. A nebyl by to festival inovátoru, kdyby chyběla moderní technika - hosté svou top inovaci podpořili v elektronickém hlasovaní, jehož výsledek se všichni zúčastnění dozvěděli během několika sekund. Triumf slavila firma Ella-CS se svým projektem Degradabilní jícnový stent s degradabilním potahem, jejíž ředitel Karel Volenec díky jednačtyřicetiprocentní podpoře hlasujících diváků zamířil k pódiu ten večer již po třetí.
„Myslím, že je tady obrovský potenciál a že i tato soutěž umožní zvýšit motivaci lidí inovovat. Přál bych vám všem, kteří začínáte inovace, vývoj, výrobu a snažíte se to dotáhnout do konce, aby prostředí, ve kterém působíte, bylo těmto nápadům nakloněno. Máme být v Česku na co hrdi a myslím si, že je na co navazovat,“ nechal se slyšet čerstvý absolutní vítěz soutěže.
S tímto poselstvím v hlavě se pak hosté odebrali zpět do foyer knihovny, kde nad sklenkou šampaňského při poslechu mladé dvojice hudebníků pokračovali v navazování kontaktů až do pozdních večerních hodin. Akce s podtitulem Festival dobré nálady tak beze zbytku dostála svého názvu i poslání.
Více informací o Festivalu Česká inovace 2013 naleznete na www.festival-cin.cz
Kontakt pro média:
Česká inovace, o.p.s.:
Roman Šiser, ředitel
roman.siser@ceskainovace.cz
Tel +420 602 559 648
Vladimír Michna
HAVAS PR PRAGUE
vladimir.michna@havaspr.com
Tel +420 220 397 647
Mob +420 724 639 085