This article is only available in Czech.
CFO není osamělý ostrov, musí fungovat a souznít s celou firmou
Published 9/19/2014

Praha, 18. 9. 2014 – Ve středu 17. 9. 2014 se v konferenčním sále České národní banky sešly necelé dvě stovky finančních ředitelek a ředitelů na CFO kongresu s cílem prověřit, zda lze tuto příležitost opravdu považovat za „dobře investovaný den v životě CFO“, jak sliboval podtitul letošního ročníku. Z příspěvků i diskusí často do popředí vystupoval pohled, který na CFO nenahlížel pouze jako na precizního cifršpiona přes tvrdá čísla, ale jako na člena týmu, který musí mít v arzenálu i řadu měkkých dovedností a musí být schopný aktivně komunikovat napříč firmou. Kongres připravila společnost Blue Events společně s odborným garantem Deloitte.

Informačně nabitý dopolední program sestával z přednášek doplněných průběžně kladenými kvízovými otázkami, aby měl každý účastník možnost se anonymně svěřit se svými postoji a porovnat je s průměrnými názory celého auditoria.

První část plenárního programu zahájil David Marek, hlavní ekonom Deloitte s příspěvkem na téma „Co by CFO měl vědět o makroekonomice“. Ve dvaceti minutách velmi přehledně shrnul, jak rozumět základním makroekonomickým ukazatelům a které statistické parametry stavu a vývoje ekonomiky, předstihová šetření nebo zvláštní nepřímé indikátory by mohl CFO využívat. „Mně se například jako zajímavý indikátor osvědčil stav výběru mýtného – vyšší výběr mýtného znamená, že se více jezdí, převáží zboží, tedy je to nepřímý indikátor, že ekonomika je na vzestupu.“ Finanční ředitelé nemusí indikátory na každodenní bázi sledovat sami, ale při vstupu na nové trhy či při jiných důležitých obchodních rozhodnutích by se měli s makroekonomy z bank či konzultanty poradit. David Marek varoval před tím, že zárodky krizí často začínají slovy: This time is different .. Nakonec však přítomné uklidnil, že v současné době je Česká republika bezpečnou, spořádanou až „nudnou“ zemí s potenciálem 2procentního růstu – tedy do budoucna sice žádný ekonomický zázrak, ale alespoň klidná jistota.

Pavel Hrouda, finanční ředitel společnosti GfK ČR/SR, zdůraznil význam nefinančních KPIs pro řízení firmy. Příkladem může být pravidelný monitoring angažovanosti zaměstnanců, který doplňuje tradiční finanční ukazatele o informace o fungování firmy z hlediska lidských zdrojů. Zkušenosti s tímto typem analýzy přitom ukazují, že například pochopení strategie firmy je pro klíčové zaměstnance mnohdy důležitější než finanční bonusy. Pavel Hrouda představil i další příklady nefinančních indikátorů úspěchu, které jsou výstupem různých výzkumů – například net promoter score či jiné indikátory loajality zákazníků firmy nebo nefinanční ukazatele úspěšnosti prodejního týmu. V řadě firem jsou tyto indikátory nejen součástí management score cards, ale i podkladem pro stanovování cílů či odměňování týmů.

Závěr prvního bloku byl věnován diskusi o rozdílech v mužském či ženském stylu řízení, jejímž hlavním smyslem bylo oživit program a rozpoutat širší debatu s účastníky. To se nakonec opravdu podařilo, takže zkušenosti a vtipné komentáře panelistek na pódiu (Olga Humlová, Radka Mašková a Sonia Slavtcheva) doplňovaly i četné podněty z auditoria.

Druhá část konference přinesla přehled různých novinek ze světa informačních technologií či práva, které v praktickém životě zasahují do práce CFO. Ondřej Ambrož a André Vojtek, specialisté z advokátní kanceláře Felix a spol. ve svém příspěvku trefně přejmenovali CFO na „Centrum Funkční Odpovědnosti“ a zdokumentovali, co to ve světle nové právní úpravy může pro finanční ředitele znamenat a která jednání, byť po obchodní stránce zcela transparentní, mohou mít dopady i do trestně právní roviny. Pokud je CFO například členem představenstva, může se v souvislosti se svou povinností konat s péčí řádného hospodáře dostat do situací, kdy bude muset dokazovat, že svým jednáním v rámci obchodních aktivit neporušil nejen hranice soukromého, ale i trestního práva. „Pravděpodobnost těchto situací navíc roste, neboť instrument podávání trestních oznámení se stává módou a způsobem, jak může protistrana ušetřit peníze za obchodně právní spory“, varoval Ambrož.

Příspěvek Libora Mudry, ze společnosti ARVAL zabývající se fleet managementem na konkrétních příkladech zdokumentoval, že v průběhu provozu vozidel často nastávají situace, které mohou původně odhadované náklady zvýšit až na pětinásobek.

Velmi pozitivní ohlasy vyvolalo vystoupení Josefa Kadlece a Milana Nováka ze společnosti GoodCall for Talent o roli sociálních sítí v životě CFO. Podle statistik je v ČR více než 320 000 uživatelů služby LinkedIn, v tom více než 2000 finančních ředitelů. Jak následně potvrdila anketa mezi účastníky, je LinkedIn pro většinu přítomných nástrojem, který aktivně používají, ať už pro osobní branding, jako zdroj informací nebo networkingu s lidmi, se kterými lze potenciálně dělat business. Na této profesionální sociální síti již existuje několik odborných skupin pro CFO, ke kterým se dá přihlásit s jejich členy sdílet zkušenosti v reálném čase, navíc klidně v rámci globální perspektivy. Josef Kadlec poskytl i praktické rady, jak svůj profil nejlépe uspořádat. „Hodně důležité je například shromáždit reference od jiných osob, které vypovídají o zkušenosti s vámi na Vaší pozici“, doporučuje Kadlec. Milan Novák k tomu dodává: „LinkedIn firemní profily jsou přeceňovaná nutnost – nejaktivnější jsou osobní stránky zaměstnanců. Pokud chcete sdílet nějakou informaci, je větší šance ji šířit přes profily zaměstnanců.“

Zbyněk Juřena, Altron Business Solutions, ve svém praktickém vystoupení rozebral, za jakých podmínek se firmám vyplatí používat cloud a jak postupovat, aby byla data v bezpečí. Je důležité si předem stanovit, která data mohou být ve veřejném cloudu a která musí být na bezpečnějším soukromém uložišti.

Jednu z nejvyšších nákladových položek společnosti často představuje nájem, popřípadě vlastnictví prostor. Jaromír Smetana, Senior Director DTZ Česká republika na konkrétních případech z praxe poukázal na časté chyby a úskalí nájemních smluv a představil možnosti, jak lze náklady za nájmy lépe řídit a snižovat.

Marek Rokoský, KRC Partners, si připravil velmi zajímavé případové studie 3 konkrétních firem, kde v poslední době došlo k určitým změnám, přinášejícím velký tlak na provozní náklady, které vysokou měrou dopadly i na oddělení nákupu. Modelové případové situace s přímou vazbou na konkrétní praxi byly pro účastníky tím nejlepším upozorněním na možná rizika.

Odpolední program se nesl v duchu energické diskuse, jejímž hlavním tématem byl vztah finančních ředitelů s řediteli dalších oddělení ve firmě. Pozornost byla věnována vztahu CFO směrem k nákupu, krizovému řízení i tomu, jak na sobě CFO mohou pracovat, aby sehrávali ve firmě v budoucnu důležitější roli.

Svůj pohled na věc nabídl Marek Fišer, který ve společnosti HORMEN zastává netradiční dvojroli - řídí z principu svými zájmy protichůdná oddělení financí a marketingu. O vztahu a spolupráci nákupního oddělení firmy s tím finančním, hovořil Tomáš Wolf, který řídí procurement stavebního gigantu Skanska. „Finanční ředitel by měl svému protějšku na straně nákupu hlavně věřit. Přes nákup protéká přibližně 70 % nákladů, což není zanedbatelná částka,“ upozornil Wolf. Na toto téma navázal Bedřich Štecher, ředitel v Jaroměřické mlékárně, který hovořil o situaci, kdy jednotlivá oddělení mlékárny nakupovala levnější položky samostatně a nákupní oddělení obstarávalo pouze produkty, které v rozpočtu tvořily „velká čísla“, což vedlo k nepřehledné situaci a plýtvání prostředky. Řešení mlékárna našla v zřízení centrálního nákupu, který jednotlivé procesy zpřehlednil a strategicky uchopil veškeré nákupy společnosti.

Zdeněk Jahoda, majitel a jednatel české firmy Emco, se s odborným auditoriem podělil o nelehkou zkušenost, kdy musel zavřít tři menší pobočky. „Všechny pobočky spojovala jedna věc – a sice ve firmě chyběl aktivní finanční ředitel, který by uměl koncepčně řešit problémy, byl tam pouze účetní,“ shrnul Jahoda. Myšlenku o kvalitách finančního ředitele rozvinul dále Maroš Horňáček, jednatel z firmy Mediaservis. Podle Horňáčka by v sobě měl CFO snoubit tři klíčové schopnosti: měl by umět pracovat s týmem, včas poskytovat relevantní a pravdivá data a vše by měl zaštítit iniciativou a aktivním přístupem. „Zavedl bych pravidlo, aby každý člen managementu strávil jeden den v reálném životě firmy, aby rozuměl ostatním oddělením ve firmě a zároveň znal i externí kontext byznysu firmy, aby byl CFO stmelujícím činitelem, který umí vysvětlovat svá rozhodnutí a přináší řešení,“ dovysvětlil své argumenty Horňáček.

V závěru diskuse zazněl z řad panelistů i auditoria výčet možných zlepšení, na která by se měli CFO a celá finanční oddělení zaměřit – od kvalitnějšího vyhodnocování zákazníků i výrobků, přes silnější reporting a šíření potřebných informací směrem k dalším oddělením ve firmě, k pochopení byznysu firmy až po vybrané soft skills, které by měl správný finanční ředitel ovládat.

3. ročník CFO kongresu připravila společnost Blue Events ve spolupráci s odborným garantem Deloitte za podpory mnohých partnerů. Tím nejvýznamnějším byla advokátní kancelář Felix a spol.


Kontakt pro média
Aneta Zímová, Blue Events
Tel.: +420 730 184 505, e-mail: aneta.zimova@blueevents.eu