This article is only available in Czech.
Jak se vzepřít krizi ve stavebnictví? Přemýšlet a konstruktivně spolupracovat! K tomu vyzýval jubilejní 10. ročník Fóra českého stavebnictví.
Published 3/5/2014

Praha, 5. 3. 2014 - Každé odvětví se čas od času ocitne v těžké situaci a české stavebnictví v ní objektivně je již řadu let. Tento marasmus ale nemůže trvat věčně. Je pravý čas nejen analyzovat minulost, ale především zaměřit se na budoucnost: reálně zvážit možnosti a příležitosti v rámci veřejných zakázek, inspirovat se zahraničními zkušenosti a nezapomínat na pohled do zrcadla na vlastní chyby i na odpovědnost za ně. Organizátoři Fóra, Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR a společnost Blue Events, vytvořili příležitost k diskusi a výměně zkušenosti na šesti dílčích „agorách“. Této nejznámější a nejlépe navštěvované oborové stavební konference se zúčastnilo více než 250 odborníků. Zpestřením bylo i průběžné natáčení a promítání názorů a námětů jednotlivých účastníků - Vox populi.

V úvodním Fóru zahraničních zkušeností nejprve Jan Blahoňovský, zástupce České republiky v Euroconstructu, ilustroval stav a vývoj stavebnictví mezi lety 2007-2013 v 19 sdružených evropských zemích. Z tohoto přehledu vyplynulo, že je vhodné čerpat inspiraci u těch zemí, které si s dopady finanční krize poradily nejlépe a po krátkodobém propadu již jejich výkony stavebnictví meziročně rostou. Do této skupiny patří Norsko, Švýcarsko, Polsko a především Německo, v jehož rámci bychom se mohli poučit především od našich bavorských sousedů. Bavorsko je velikostí i počtem obyvatel srovnatelné s ČR, ale je ve značně jiné situaci. Příčiny nastartovaní růstu po velkém propadu stavebnictví v roce 2010 vidí Gerhard Hess, viceprezident a generální ředitel Bavorského svazu stavebního průmyslu a Rainer W. Markgraf, majitel firmy W. MARKGRAF podobně: pokles důvěry ve stabilitu měny vyvolal větší zájem o nákup nemovitostí. Spolkové i zemské předpisy umožnily státu a obcím vyšší míru investic do infrastruktury a bytů navzdory krizi. Růst podpořil i vládní konjunkturní program dotovaného zaměstnávání na zkrácený pracovní úvazek tzv. „kurzarbeit“, který umožnil podnikům nepropouštět zaměstnance a nepadnout do dluhů. Současně byla díky udržení zaměstnanosti zachována i poptávka. Pan Hess zdůraznil i zásadní nutnost vlivu profesních svazů na politiky: „To, co občané odvedou na daních, se musí přeměnit do reálných hodnot, jako jsou železnice, veřejná doprava i školy. Poptávková i nabídková část trhu by měly být v rovnováze. Neměli bychom zaměňovat státní investice se státní spotřebou.“ A Rainer Markgraf k tomu dodal: „Máme přitom podloženo, že každé Euro investované do správných stavebních projektů přinese 10 Eur v jiných sektorech (plánování, architektura, kupní síla...).“

Juha Kostiainen, Senior Vice President finské stavební a developerská společnosti YIT Corporation mluvil o zásadní úloze státu ve výstavbě infrastruktury a především v bytové výstavbě. Vidí 3 důvody opětovného růstu finského stavebnictví: ve vládním modelu urbanizace a nastolení zvýhodněných podmínek pro prodej bytů, jež nastartovaly významnou vlnu zájmu o investice do bytů a nájemních domů, v dobře načasované státní podpoře soukromého podnikání nových firem a v investicích do infrastruktury.

Fórum politiků zahájila Věra Jourová, nová ministryně pro místní rozvoj ČR. Nastínila vládní nástroje pro růst českého stavebnictví: vyčerpat maximum peněz z evropských fondů právě končícího rozpočtového období, připravit nový sedmiletý plán na čerpání dotací a připravit nový zákon o veřejných zakázkách, který bude reagovat na novou směrnici Evropské komise. Jako zásadní vidí: „Bránit se korupci, ale ne investicím“. Zasadí se rovněž o zjednodušení legislativních procesů, rychlé zapracování směrnic EK do zákona o veřejných zakázkách a o vypracování systému jednotkových cen doporučených pro jednotlivé stavební práce. „Je zapotřebí podívat se na veřejné investice en block. Nepodléhat vertikálním kompetencím ministerstev, naučit se spolu mluvit a v rámci vlády i státní správy netrpět resortismem.“

Antonín Prachař, Ministr dopravy ČR pokládá za nejdůležitější změnit pravidla výkonné moci nad plány infrastruktury, protože v současné době stát nemá možnosti, jak prosadit své strategické zájmy. Priority tedy vidí v „přípravě zákona o liniových stavbách, který by definoval stavby ve strategickém zájmu státu a usnadnil vyvlastnění s nimi souvisejících důležitých pozemků.“ Věcný návrh zákona bude předložen do poloviny tohoto roku a bude se v mnohém opírat o inspirativní předlohu, jež funguje v Německu.

Jiří Koliba, nově ustavený náměstek ministra průmyslu a obchodu pro stavebnictví, představil záměr systémového opatření k nápravě „zrůdné roztříštěnosti stavebnictví!“ Důležité je, aby se již nikdy neopakovala situace nesystémového přístupu a roztříštěnosti prostředků mezi různé resorty a subjekty jako jsme byli v minulosti svědky např. u programu Zelená úsporám.

Obsáhlou prezentaci toho, co je schopen český stát udělat pro růst stavebnictví, představil formou svého „úkolníku v klíčových oblastech stavebnictví“ ekonom Petr Zahradník, ČEZ, Brussels Office. Václav Matyáš, prezident, Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR prohlásil, že je ve věci dalšího rozvoje střízlivým optimistou. „Pět let říkáme stále to samé a výsledek nula. Nyní nás však Programové prohlášení vlády a škála plánovaných investic může naplnit opatrným optimistickým očekáváním.“ V diskusi padly otázky na možné změny DPH u pozemků, které neočekávaně zvedly ceny bytů, možnost urychleného přijetí technické novely zákona o zadávání veřejných zakázek řešící způsob započtení víceprací a možnost refundace již existujících stavebních prací jako šance na vyčerpání alespoň části prostředků z fondů končícího programovacího období.

Provokativní otázky podepřené statistickým údaji kladl účastníkům panelu posledního plenárního Fóra investorů a dodavatelů moderátor Pavel Švagr, expert na stavebnictví. Panelisté Roman Blažíček, generální ředitel, Lasselsberger, Mojmír Nezchleb, první náměstek, SŽDC, Evžen Korec, generální ředitel, Ekospol, David Krása, generální ředitel, Metroprojekt, Ludmila Navrátilová, radní, Pardubický kraj a Michal Štefl, generální ředitel, OHL ŽS se spolu s publikem shodli na tom, že legislativa nesmí být brzdou investičního procesu a měla by se zjednodušit s cílem zkrátit dobu mezi přípravou staveb a jejich realizací. Vyslali poselství politikům: nevládní sektor nabízí své zkušenosti při přípravě zákonů. Závěr dopoledních tří fór oživil i „Vox populi“, který by uvítal především to, aby formalismus nenahrazoval postupně smysl věcí, jinak řečeno: „návrat zdravého rozumu do stavebnictví!“

Odpolední program pak probíhal v paralelních diskusních sekcích. Pět majitelů a generálních ředitelů se aktivně zúčastnilo do programu nově zařazeného pozitivně laděného Fóra středních a menších firem. Ivan Bauer, PP 53, Jiří Havlík, Pozimos, Martin Navláčil a Jaroslav Zvánovec mluvili o svých zkušenostech s krizí, spolupráci s velkými firmami, o výhledu do budoucna a potřebě návratu zodpovědnosti, jasných pravidel a morálních hodnot do stavebnictví. Josef Podzimek, majitel stejnojmenné firmy a doyen panelu řekl: „Největším úskalím je pro nás papírování, úřadování, závist, nenávist a neplacení po ukončení díla. Přestaňme mít strach z budoucnosti. Nehledejme chyby všude jinde, než taky sami u sebe, jsou i v naší morálce.“

Velmi živo bylo i na specializovaném Fóru státní správy připraveném a řízeném Pavlem Novákem ze SPS, ve kterém se sešli zástupci městských radnic (Dan Jiránek za Svaz měst a obcí a Věra Palkovská, starostka Třince), zástupci ministerstev (Vladimíra Sedláčková za MMR a Petr Serafín za MPO), podnikatelé ve stavebnictví (Jiří Košulič, RTS) a legislativní odborníci (Andrea Schelleová, Achour & Hájek, dříve ÚHOS). Nejvíce diskutovaným tématem byl opět zákon o veřejných zakázkách, jež velmi často umožňuje naprosto rozdílný výklad ze strany ÚHOS, MF a dalších dotčených úřadů. Dan Jiránek to z pohledu městských zadavatelů shrnul: „Ať se chováte při zadávání veřejné zakázky jakkoliv, vždy můžete být postaven před soud.“ Věra Palkovská zmínila, že velkou roli v tom hraje hysterie a „kanibalismus“ stavebních firem, který omezuje odvahu radnic vybírat v soutěži podle jiných kritérií, než je jen nejnižší cena. Pokud se radnice odváží vybrat vítěze např. podle kvalitativních kritérií, další oslovené firmy se odvolají a podávají „šikanózní a obstruktivní podněty“. V jejich důsledku jsou v současné době v rámci řízení ÚHOSu zadržovány zakázky v objemu 60 miliard a dochází ke zcela zbytečnému zmrazení výstavby. „Čím je koláč pro stavební firmy menší, tím je jejich hlad a kanibalismus větší.“ Andrea Schelleová potvrdila, že většina problémů ve stavebnictví vychází z nevyjasněné výkladové praxe zákona o veřejných zakázkách, kdy se často stává, že rozhodovací praxe v ÚHOSu je v rozporu s následným verdiktem soudů. Na vině tedy není nová směrnice Evropské komise, ale její nepřesný výklad a rovněž česká specifika, která do zákona o veřejných zakázkách v minulosti vnesli laičtí zákonodárci. Proto by bylo velmi žádoucí, kdyby se při přípravě nového zákona více spolupracovalo s odbornou veřejností.

Diskusnímu fóru o udržitelném podnikání ve stavebnictví dominovala dvě témata: otázka nástupnictví, které souvisí s generační výměnou manažerů a majitelů ve stavebnictví a cesty, jak ve stavebnictví zvýšit produktivitu. Z diskuse, do které se zapojili Miroslav Linhart (Deloitte), Zdeněk Bílek (Sika CZ), Jaroslav Kladiva (PKS stavby), Petr Matyáš (di5 architekti inženýři), Steve Spark (4Projects) a Miroslav Vyčítal (Skanska) vyplynulo, že hlavní cestou, jak zajistit vyšší produktivitu ve stavebnictví, jsou investice do IT podpory procesů, tedy investice do podpory projektového řízení a průchodu zakázky firmou. V této souvislosti se diskutovaly konkrétní zkušenosti některých firem se zaváděním komplexních systémů pro podporu projektového řízení a posunutí stavebnictví do 21. století. Jako jeden ze směrů budoucnosti byl prezentován a diskutován systém BIM a jeho využití.

Fórum Českého stavebnictví se konalo díky podpoře významných firem, jejichž kompletní seznam najdete ZDE. Zvláštní poděkování organizátorů patří zlatému partneru společnosti Deloitte.


Podrobnější informace jsou připraveni podat:
Antonín Parma
General Manager, Blue Events antonin.parma@blueevents.eu

Kontakt pro média:
Aneta Zímová, Blue Events
Tel.: +420 730 184 505, e-mail: aneta.zimova@blueevents.eu

Alena Čechová, tisková mluvčí, Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR, e-mail: cechova@sps.cz